Rosný bod je teplota, při které se vodní pára obsažená ve vzduchu začne kondenzovat na kapalnou vodu (rosu), pokud se vzduch ochlazuje při konstantním tlaku a beze změny obsahu vlhkosti. Tento parametr je klíčový v meteorologii, klimatizaci, zemědělství a dalších oborech, kde je důležitá kontrola vlhkosti.
Existuje několik metod pro výpočet rosného bodu, od jednoduchých aproximací až po přesné matematické modely. Jednou z nejčastěji používaných metod je Magnusova rovnice, která poskytuje dobrý kompromis mezi přesností a jednoduchostí výpočtu.
Magnusova rovnice je empirický vzorec, který využívá aktuální teplotu vzduchu a relativní vlhkost k odhadu rosného bodu. Existuje několik variant této rovnice, ale jedna z nejčastěji používaných je:
kde:
Předpokládejme, že máte následující údaje:
Vypočítáme γ(T,RH):
Vypočítáme rosný bod (Td):
Pokud nemáme měřící přístroj, kde lze hodnotu odečíst, musíme rosný bod dopočítat.
Je to poměrně složitý výpočet, nicméně pokud je vlhkost nad 50% pak je zde poměrně přesná pomůcka:
Rosný bod spočítáme tak, že od 100 odečteme relativní vlhkost (kterou musíme změřit), výsledné číslo podělíme 5. Nakonec tento údaj odečteme od aktuální teploty v místnosti a získáme hodnotu rosného bodu:
Výsledná teplota rosného bodu je pro teplotu 22°C a relativní vlhkost 60%:
22 - ((100-60)/5) = 14°C
V našem klimatickém pásmu si s tímto výpočtem zcela jistě vystačíme 🙂
Rosný bod je klíčový parametr, který vždy musíme brát v úvahu jako prevenci kondenzace vodních par, zejména u oken, dveří, styku a rohů stěn ap. Čím větší je vlhkost, tím je vyšší teplota rosného bodu a pokud se teplota v kritických místech dostane pod teplotu rosného bodu, začne zeď vlhnout a vznikat plíseň.
V podstatě máme pouze 3 možnosti:
Více se k problematice prevence vzniku plísní dozvíte zde
